English
Psycholog a rodinný terapeut Centra duševní rehabilitace (CDR) Mgr. Jan Szutkowski, upozorňuje, že za tím, jak náročné pro nás může sváteční období být, je hned kombinace důvodů. Tím hlavním jsou, možná nepřekvapivě, vysoké nároky, které si na sebe sami klademe. Ať už jde o to, kolik budeme mít dárků, jak sladíme vánoční výzdobu nebo jestli nemáme v bytě ani zrnko prachu. Přehnané nároky na dokonalost stresují nás samotné i naše okolí. Napjatá atmosféra pak vytváří zbytečné konflikty.
„Nejdůležitější je rozhodnout se, co je pro nás o Vánocích opravdu nejdůležitější. Které tradice nám dávají smysl a které jsou naopak vyprázdněné a děláme je jen proto, že si myslíme, že bychom měli,“ zdůrazňuje Szutkowski.
Nepomáhá ani stále silnější konzumní povaha Vánoc. Zdánlivá potřeba mít každý rok všechno větší a ve větším množství je jen rychlou záplatou na problémy, které v nás během roku narůstají a v období, kdy spolu rodiny tráví více času, začínají prosakovat na povrch. Desítky dárků ani přehršel cukroví spokojenost nezaručí – u někoho právě naopak. „Zkusme se zamyslet nad tím, co opravdu potřebujeme. Možná to není víc zlata a cukru, ale víc blízkosti a vzájemného porozumění,“ doporučuje terapeut.
V neposlední řadě nás pak negativně ovlivňuje i zimní počasí. „Zima, málo slunce, krátké dny, to všechno přispívá k tomu, že jsme hádavější, než obvykle. Lidé jsou navíc zvyklí sezónní deprese vyrovnávat alkoholem, což situaci ještě zhoršuje,“ vysvětluje Szutkowski. Všechno dohromady to zní jako téměř nezvládnutelná kombinace, ale nic není ztraceno.
Respektujme vlastní hranice
Univerzální rada pro rodinnou pohodu jako z reklamy bohužel neexistuje. Pro každou rodinu funguje něco jiného, a tak je potřeba si všechna doporučení upravovat, aby vyhovovala nám, našim možnostem a nepřekračovala naše hranice. Obecně platí, že bychom při rozhodování měli na první místo stavět naši pohodu, pohodu našeho partnera a dětí. Jen pokud jsme sami spokojení a v souladu s naší intuicí, můžeme šířit sváteční atmosféru i na ostatní.
Stejně jako v jiných oblastech života je i během vánočních svátků klíčová komunikace. Každý z nás má jinou představu o tom, jak chce svátky prožít. Někdo touží hlavně odpočívat, zatímco jiný chce dohnat vše, co během roku nestihl. „Pokusme se vždy najít kompromis. Jen tak se nám podaří udržet vztahy bez zbytečné hořkosti,“ vyzdvihuje potřebu komunikace Szutkowski.
Zejména u rodin, kde jsou rodiče rozvedení, je dobré se co nejdříve dopředu domluvit, jak budou svátky logisticky probíhat, abychom na poslední chvíli nenarazili na neočekávanou překážku. Neplatí to ale jen pro ně. Když budeme vědět, kdo doveze stromeček, co se děje na Štědrý den dopoledne, v kolik se vypravíme k prarodičům, kdy půjdeme na slavnostní oběd nebo kdo přiveze a vyzvedne děti, získáme větší jistotu a vyhneme se zbytečnému stresu. S dostatečným předstihem se také snáze domlouvají zmíněné kompromisy.
Nejdůležitější je to, co nás spojuje
Samostatnou disciplínou jsou setkání s rodinnými příslušníky, se kterými máme málo společného. Hodnotové rozdíly mohou u dosud klidného svátečního oběda způsobit slušnou paseku, obzvlášť pokud má někdo ze zúčastněných tendenci hádat se třeba o politice.
„Pokud se s někým neshodujeme, ale přesto ho máme rádi nebo s ním chceme trávit čas, je dobré zaměřit se spíš na to, co nás spojuje, než na to, co nás rozděluje. Připomenout si, že možná máme odlišné názory, ale pořád jsme příbuzní a chceme spolu strávit hezké chvíle, a proto bychom se měli výbušným tématům raději vyhýbat,“ doporučuje Szutkowski. Dodává, že pokud tento rozhovor nemůžeme vést s ostatními, pomáhá se alespoň vnitřně naladit na „vlnu pochopení“.
Pokud pro nás ani takto není komfortní absolvovat kolečko rodinných obědů, je podle Szutkowského v pořádku se rozhodnout, že se tradičních setkání zúčastnit prostě nechceme. Opět totiž platí, že pro to, abychom svátky prožili tak, jak je nám příjemné, musíme začít péčí o sebe.
