English
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Každý den je úplně jiný a nikdy nevíte, co přinese. Většinou během pracovní doby absolvuji spoustu schůzek, na kterých řešíme různá témata, od bezpečnosti přes personální otázky až po otevírání nových oddělení. Jsem taková spojka mezi jednotlivými odbornostmi a úseky.
Jak jste se k vaší současné práci dostal?
V CDR jsem už dříve působil jako specialista procesů, mojí prací bylo zefektivňovat fungování celého zařízení. Postupně se ukázalo, že je potřeba mít v Centru stálého provozního manažera a volba padla na mě. Měl jsem totiž velkou výhodu v tom, že jsem už dobře znal CDR i lidi v něm.
V čem se pozice provozního manažera liší od specialisty procesů?
Předtím jsem šel více do hloubky a řešil vždy konkrétní proces a jeho jednotlivé kroky. Například to, jak se k nám pacienti dostávají — někdo je musí objednat, někdo musí objednání zadat do systému, někdo musí pacientům říct, co si vzít s sebou. Jde o spoustu dílčích kroků a mým cílem bylo zajistit, aby celý konečný proces probíhal co nejefektivněji. Teď je moje práce obecnější. Dozvím se o nějakém problému a snažím se jej delegovat na konkrétního specialistu. Pracuji více koncepčně a strategicky.
Do AKESO Holding jste přešel z poradenské firmy EY, byly si tyto dvě pozice něčím podobné?
V EY jsem dělal projektového manažera a zároveň působil jako business analytik a konzultant. Když jsem do CDR nastupoval jako specialista procesů, náplň práce se mi příliš nezměnila, jen v EY šlo převážne o zadání od externích klientů, často ze státní správy. Na současné pozici ale řeším spoustu různorodých věcí a oproti tomu byla moje práce v EY mnohem užší.
Z toho by člověk čekal, že máte třeba ekonomické vzdělání, vy jste ale studoval geografii. Využíváte nějaké poznatky ze studia i v profesním životě?
Geografie je mojí současné práci vlastně dost podobná tím, jak je všeobecná a kolik zahrnuje disciplín. Na škole jsme se učili o geologii, geomorfologii, hydrologii nebo klimatologii. Sice povrchově, ale dotkli jsme se mnoha disciplín. A to je tomu, co dělám teď, blízké. V geografii i při řízení provozu Centra duševní rehabilitace je potřeba být organizovaný a fungovat koncepčně, dokázat propojovat jednotlivé oblasti, které spolu souvisí.
Proč jste si vybral zrovna zdravotnictví?
Moje bývalá práce mi přestávala dávat smysl a ve zdravotnictví jsem viděl a vidím velký potenciál. Naše zdravotnictví je sice na dobré úrovni, ale je zkostnatělé, a tak jsem chtěl vidět, co s tím můžu dělat já. Pak jsem se trochu náhodou dostal právě do CDR a rychle mě to „chytlo“. Jsem rád, že jsem se dostal právě k psychiatrii, protože mě hodně baví a nejsem si jistý, jestli bych to tak měl i u jiných oblastí medicíny. Psychiatrie je totiž v rámci lékařské péče specifická, ostatní obory mi připadají víc přímočaré. Zároveň jde o oblast, o které se dlouho moc nemluvilo. To už se teď naštěstí lepší.
Jaký máte s CDR hlavní cíle pro nadcházející měsíce a roky?
To je jednoduché, otevřít všechna lůžková oddělení. Naše plná kapacita bude 200 lůžek, teď jsme asi na 140. To je první velký cíl. Aby se nám to povedlo, musíme nabrat dostatek personálu, to je 2. cíl, bez kterého to nepůjde. 3. cíl je pak zajistit všem našim zaměstnancům co nejlepší podmínky, ať už z hlediska bezpečnosti, nebo zázemí. Protože pak se budou v práci cítit dobře, budou do ní chodit rádi a budou moct poskytovat našim pacientům tu nejlepší péči.
